bahenní sopka
HORÁČKOVI
dnes je stránka aktualizována 11.7.2007

 
 
Islanďané

 

Islanďané jsou potomci vikingů, kteří přesídlovali na Island z Norska od konce 9. století. (Pojmenování Viking pochází od slova vik, které ve staré norštině i v islandštině znamená záliv nebo zátoku.) V divokém a drsném prostředí museli být lidé samostatní a silní fyzicky i psychicky. Islanďané jsou sebevědomí, nezávislí, zdrženliví a nepřístupní. To se píše v knihách. My jsme poznali pravý opak. Islanďané jsou sebevědomí, nezávislí, ale velice přátelští a přímí.

Za celých více než 1100 let obydlení Islandu se lidé na ostrov a z něho mnoho nestěhovali. Sčítání lidu se na Islandu provádí od roku 1703. Lékařské záznamy všech Islanďanů jsou vedeny po celé poslední století. Proto dnes vědci mapují geny Islanďanů, pomocí kterých si genetici slibují získat mnoho poznatků a naučit se léčit genetické nemoci. Islanďané jsou po Japoncích druhý nejzdravější národ na světě.


Islandský telefonní seznam je řazený podle křestních cen.

Islanďané získávají svoje jméno při narození až do konce života. Křestní jméno vybírají rodiče. Islanďané mají témio vždy dvi koestní jména. Příjmení získává každý z prvního křestního jména svého otce (pokud není otec, z křestního jména matky). Za křestní jméno otce (eventálně matky) se přidá u dívky koncovka dőttir (v překladu dcera), u chlapce son (v překladu syn). Například prezident Ólafur Ragnar Grímsson se jmenuje Ólaf Ragnar Grímův syn. Je zakázáno dávat dětem neislandská jména. Manželky po svatbě nepřebírají příjmení po manželovi tak jako v Česku, manželé proto měli problémy při ubytování v Evropě v hotelu ve společném pokoji. Cizinci, pokud chtějí přijmout islandské občanství, se musí přejmenovat podle islandského systému. Při úředním i soukromém styku se Islanďané oslovují křestními jmény a tykají si. To přispívá ke vzájemné úctě a k otevřenému jednání, které do Čech teprve pomalu přichází s anglickými firmami.

Islandština je staronorština, která zůstala ve své podobě dodnes. Islanďané odmítají přejímat cizí slova, proto si i dnes mohou lidé přečíst ságy psané ve 13. století, od kdy se datuje islandská literatura (islandské ságy psané na telecí kůži od 13. století jsou v muzeu v Reykjaviku). Například chcme-li na toiletu, hledáme "almenningssalerni", potřebujeme-li policii, hledáme "lőgreglunni", potřebujeme-li si zatelefonovat, nechceme telefon, ale "sími" ("sími" znamená telefonní přístroj, číslo i kabel), počítač je tőlva (složenina slov tala - číslo a vőlva - hlasatel). Naopak svět převzal od Islanďanů slovo gejzír.