Na úpatí ledovce Eyjafjalla je postavena vesnička Skógar s 20 obyvateli. Poblíž vesničky je jeden z nejznámějších islandských vodopádů Skógafoss, kterému věnuji samosatnou stránku. Navštívili jsme zde také etnografické muzeum Skógasafn, které bylo vybudováno v letech 1954 - 1995 s úmyslem zachovat pro budoucí generace ukázku dřívějšího způsobu života v jižním Islandu. Je instalováno v několika farmářských staveních. Kromě středověkých chaloupek je součástí muzea i kostel, moderní dům a škola. My jsme měli štěstí a v kostele nám zahrál na varhany kustod muzea Pórdur Tómasson.

Drnová farma

V drnových domkách žili lidé ještě v 19. století. Jsou zde shromážděny sklad (z roku 1830), ložnice (z roku 1838), kuchyň (z roku 1880), stáj (z roku 1880), obývací pokoj (z roku 1895) a jídelna (z roku 1896).

Kostel

Kostel je postaven v roce 1998. Exteriér je nový, ale interiér je téměř všechen originální z původních let. Většina vybavení je z kostela v Kálfholtu (z roku 1879), okno je z kostela v Grőfu (z roku 1898), zvony jsou z let 1600 a 1742. Všechen nábytek je starý, ze 17. a 18. století, zábradlí je z kostela ve Steinaru a kostela ve Skógaru (ze 16.století). Na varhany nám zahrál kustod muzea Pórdur Tómasson.

Farmářský dům

Farmářský dům ze Skálu postavený v letech 1919 - 1920 a přestavěný pro Skógar v roce 1989.

Obytný dům

První dřevěný dům ve Vestur-Skaftafells-sýsla byl postavený výhradně z naplaveného dříví v roce 1878 oblastním hejtmanem Árni Gíslasonem. Stěny západního pokoje jsou z trosek nemocniční lodě Svatého Pavla z roku 1899.

Škola

Škola byla postavena v roce 1901 v Litli-Hvammuru v Mýrdaluru. Odtud byla přemístěna do Skógaru a zrekonstruována v letech 1999 - 2000.

Zajímavé je porovnání této mapy se současnou.

Muzeum