V přírodní rezervaci Landmannalaugar jsme prošli lávovým polem Laugahraun. Procházení lávovým polem je velice nebezpečné. Jsou dva druhy lávových polí. V prvním druhu jsou kameny tak ostré, že při neopatrném šlápnutí projede kámen podrážkou pevné boty i nohy (ostrost vzniká štěpením kamenů). Ve druhém druhu vypadá lávové pole jako krásná rovina, ale při šlápnutí na místo s proláklinou může člověk spadnout do několik metrů hluboké jámy, ze které sám nemá možnost vylézt (láva ztuhne nejdříve na povrchu a tím vznikají uvnitř dutiny, které mohou být blízko povrchu, kde nejsou vidět). Proto musí jít lávovým polem nejméně dva lidé. Pokud se jednomu něco stane, druhý přivolá pomoc. Lávové pole jsme prošli sami dva s manželem k duhové hoře Brennisteinsalda (Hřeben hořících kamenů) s horkými sopouchy a sirnými ložisky. Setkali jsme se s oběma druhy nebezpečí lávového pole, ale díky předchozímu upozornění jsme se úrazu vyhnuli.

Lávová pole jsou také jedním z důvodů velké víry Islanďanů na nadpřirozené síly, elfy, trolly a další skřítky. Stávalo se, že soused šel k sousedovi na farmu vzdálenou několik kilometrů, odešel z domu a nikdo ho už nikdy nespatřil. Důvodem mohlo být právě lávové pole, ale Islanďané jeho zmizení přičítali zlým skřítkům.

Pohled na část lávového pole z Brennisteindsaldy.

Ostré lávové kameny.

Detail ostrého břitu lávového kamene.

Lávové výdutě.

Slunce svítí plnou silou, tak jdeme na to.

Přechod lávového pole byl místy hodně náročný.

Kvalitní outdoorové boty jsou v lávovém poli nezbytné. I při slunečném počasí volíme raději pevné outdoorové oblečení.

Co je těžší? Výstup nebo sestup?

Někdy je potřeba vyrovnávat rovnováhu rukama.

V lévovém poli Laugahraun žijí rozmanité rostlinky.

I při počasí plném slunce jsme přecházeli zledovatělý sníh.

Cíl je blízko nás.